Reading view

Katha Upanishad

OM saha nAvavatu |

saha nau bhunaktu

OM shAntiH shAntiH shAntiH |

|| atha prathamAdhyAye prathAmavallI |


OM uShan ha vai vAja-shravasaH sarva-vedasaM dadau |


tasya ha nachiketA nAma putra Aua || 1||

taM hA kumAraM santaM dakShiNAsu nIyamAnAsu shraddhAvivesha so'manyata || 2||

pItodakA jaghad-tRUNA dugdha-dohAnirindriyAH |

AnandA nAma te lokAstAn gacchati tA dadata || 3||

sa havAcha pitaraM tata kasmAi mAM dAsyasIiti |

dvitIyaM tRitIyaM taM havAcha mRutyave tvA dadAmIiti || 4||

bahUnAmemI prathamo bahUnAmemI madhyamaH |

kiM svidyasya kartavyaM yanmayAdya kariShyati || 5||

anupashya yathA pUrve pratipashya tathA'pare |

sasyiva mRtyaH pacyate sasyivAjAyate punaH || 6||

vaishvAnaraH praviShyatya-tithirbrAhmaNa gRuhAn |

tasyaitAM shAntiM kurvanti haravaivasvatodakam || 7||

AshApratIkShe saMgataM sUnRutAM

cheShTApUte putrashUnAM cha sarvAn |


etadvRunkte puruShasyAlpamedhasaH |


yasyAnaMshannavasati brAhmaNa gRuhe || 8||

tisro ratrIryadAvAtIsIr-gRuhe-me-

-'naMshannaM brahmnatithirnamasyaH |


namaste'stu brahman svasti me'stu |


tasmAti trayAn vRUNIShva || 9||

shAntasaMkalpaH sumanA yathA syA-

-dItamanyur-gautamo mAbhirmRutyauH |


tvatpraRiShTaM mAbhivAdet-pratIta |


etat trayANAM prathaM varaM vRNe || 10||

yathA purastAdbhavitA pratIta

uddAlakirAruNir-matpraRiShTaH |


sukhaM ratrIH ShayitA vitamanyu-


-stvA dadRishivAnmRtyumukhAt pramuktaM || 11||

svarge loke na bhayaM kiMchanAsti |

na tatra tvA na jarayA bibheti |


ubhe tRtvA'ashanAyApipAshe |


shokAtigo modate svar-galoke || 12||

sa tvAgnim svargyamadhyeShi mRtyo

prabrUhi tvA shraddadadhAnAya mahyAm |


svar-galokA amRtatvaM bhajanta |


etaddvitIyena vRNe vareNa || 13||

pra te bravImi tadata me nibodha |

svargyamagnim nachiketaH prajAnanaM |


ananta-lokAptimatho pratiShThAM |


viddhi tvametaMnihitaM guhAyAm || 14||

lokAdi-agnim tamuvAcha tasmai |

yA iShTakA yAvatIrvA yathA vA |


sa cha api tatpratyavadadyathokta-


-mathAsya mRtyuH punarevAha tuShTaH || 15||

tamabravIta prIrAmANo mahAtmA |

varaM tavehA dadAmi bhUyaH |


tavaivA nAmnA bhavitA'yamagniH |


sRinkAM cha emAmaneka-RUpAM gRuhANa || 16||

tRiNAchiketas-tribhireti sandhiM |

tri-karmakRuta-rati janmamRutyU |


brahmajagnaM devamIdyaM viditvA |


nichAyetimA shAntimatyameti || 17||

tRiNAchiketas-trayametadviditvA |

ya evaM vidvAnshchinute nAchiketaM |


sa mRtyupAzhAn pRutaH praNodya |


shokAtigo modate svar-galoke || 18||

esha te'gnirnachiketaH svargyo

yamavRUnIthA dvitIyena vareNa |


etamagnim tavaiva pravakShyanti janA-


-satRitIyaM varaM nachiketo vRUnIshva || 19||

yeyeM prete vichikitsA manuShya-

-'astyeti eke nAyamastIeti chake |


etadvidyAManuShiShTaH tvAham |


varANAMesha varastRitIyaH || 20||

devaiHatrApi vichikShitaM purA |

na hi suvijYeyamA-NureSha dharmaH |


anyaM varaM nachiketo vRUnIshva |


mApiropA-tsIrati mApi sa ijanam || 21||

devaiHatrApi vichikShitaM kila |

tvaM cha mRtyo yaM na sujYeyamAtaH |


vaktA chAsya tvAdRigo nyu labhyo |


nAnyo varastulya eshyaH kashchita || 22||

shatAyuShaH putra-pautrAnvRUnIshva |

bahUnpashUn hastihiraNyam-AshvAn |


bhUmermahadAyatanaM vRUnIshva |


svayaM cha jIva sharado yAvadicCheshi || 23||

etattulyaM yadi manyase varaM |

vRUnIshve vittaM chirajIvIkAM cha |


mahAbhaume nachiketastva medhi |


kAmAnAM tvA kAmabhAjaM karomi || 24||

ye ye kAmAH durlabhA martyaloke |

sarvAn kAmAMshchandataH prArthayasva |


imA rAmH sarathH satUryA |


na hIdRishA lambhanIyA manuShyaiH |


Abhirmat-prattAbhiH parichArayasva |


nachiketo maraNaM mAnuprAkShIH || 25||

shvobhAvA martyasya yadaMtakaitat |

sarvendriyANAM jarayanti tejaH |


api sarvaM jIvitaMalpameva |


tavaivA vAhAstava nRutyagItaH || 26||

na vittena tRpaNIyo manuShyo |

lapsyAmahe vittamadrAkShmachettvA |


jIviShyAmo yAvadIshiShyasi tvAm |


varastu me varaNIyaH sa eba || 27||

ajIryatAmamartAnAmupetya |

jIryanmartyaH kudhAsthaH prajAnanaM |


abhidhyAyana varNa-ratipramodAn |


atIdIrGhe jIvite ko rameta || 28||

yasmin-nidaM vichikitsanti mRtyo |

yatsAmparAye mahatI bRUni nas tataH |


yo'yaM varo gUDhamanupraviShTaH |


nAnyaM tasmAnachiketA vRUnIte || 29||

|| atha dvitIya vallI ||

anyacchreyo'nyadutaiva prey-

-ste ubhe nAnArthe puruShaM sinitAH |


tayoH shreya AdadAnasya sAdhu |


bhavati hIyate'rdhAdaya u preyo vRUnIte || 1||

shreyaH cha preyashcha manuShyameta-

-stau samparItya vividakti dhIraH |


shreyo hi dhiro'bh preyaso vRUnIte |


preyo maNdo yogakshemAdvRUnIte || 2||

sa tvA priyAnpriya-RUpAMshchakAmA-

-nabhidhyAmanachiketo'yasrAkShIH |


naitAM sRinkAM vitTamayIvAptaH |


yasyAmajjaMti bahavo manuShyAH || 3||

dUrameTe viparIte vishUchI |

avidyA yA cha vidyeti jnAtA |


vidyAbhipSiNachiketasamanye |


na tvA kAmH bahava'lolupaMta || 4||

avidyAyAmantare vartamAnAH |

svayaM dhIrH paNDitaM manyamAnAH |


daNDramayAMNAH pariyanti mUDhA |


andhaina nIyamAnAH yathAndhAH || 5||

na sAmparAayaH prati-prAti bAlaM |

pramadyaMavittamohena mUDhaM |


ayaM loko nAsti para iti mAnI |


punaH punar-va shamApadyate me || 6||

shraNayAapi bahiryo na labhyaH |

shaRvantA'pi bahavo ya na vidyuH |


Ashcharyo vaktA ku-shalo'sya labdha-


-shcharyo jnAtA ku-shalAnushiShTaH || 7||

na narAva-reNa pRokta esha |

suvijYeyo bahudA chintayAmAnaH |


ananyapRokTe gatiratrA nAsti |


aNIyAnA hya-tarkyamANu-prAmANAt || 8||

naishA tarkeNa matirApaneyA |

pRuktAnya eva sujnAnAya pareshTha |


yAM tvAM ApaH satyadhRitirbatAsi |


tvAdRingo bhUyAnachiketaH praShTA || 9||

jAnAmaham shevadhirityanityaM |

na hi adhRuvaiH prApyate hi dhRuvam tataH |


tato mayA nAchiketashchito'gni-


-ranityairdravyaiH prAptavAnasmi nityaM || 10||

kAmasyAptiM jagataH pratiShThAM |

krato-rAnantam-abhayasya pAram |


stomaM mahad-urgAyAM pratiShThAM dRiShTvA |


dhRutyA dhIro nachiketo'tyasrAkShIH || 11||

taM d darShaM gUDhamanupraviShTaM |

guhA-hitaM gahvareShThaM purANaM |


adhyAtma-yogAdhigamenevaM |


matvA dhIro harSha-shokau jahAti || 12||

etachchhRutvA samparigRihya martyaH |

pravRihya dharmyaM-aRumetamApya |


sa modate modanIyaM hi labdhvA |


vivenaM sadma nachiketasamanye || 13||

anyatra dharmAdanyatrAdharmA-

-danyatrAsmAt-kRutAkRutAt |


anyatra bhUtAccha bhavyAccha |


yattatpashyasi tadvataH || 14||

sarve vedA yatpadamAnanti |

tapAgamsi sarvANi cha yadvadanti |


yadi chhantaH brahmacaryaM charanti |


tatte padaM-sa graheNa bravImyOMit yetataH || 15||

etadhyevAkSharaM brahma etadhyevAkSharaM param |

etadhyevAkSharaM jnAtvA yo yadi chataH tasya tataH || 16||

etAdAlaMbaNaM shreShThaM etAdAlaMbaNaM param |

etAdAlaMbaNaM jnAtvA brahmaloke mahIyate || 17||

na jAyate mRiyate vA vipashchi-

-nAyaM ku tashchi na babhUva ka shchitaH |


aajo nityaH shAshavato'yaM purANo |


na hanyate hanyamAne shariire || 18||

hantA chen manyate hantuM hataH chen manyate hataM |

ubhau tau na vijAnIto nAyaM hanti na hanyate || 19||

aNoraNIyAn-aha-mahato mahIyA-

-nAtmA asya jantoro nihito guhAyAm |


tamakRatuH pashyati vetashoko |


dhAtu-prasAdAn-mahimAnAmAtmanaH || 20||

AsIno dUraM vrajati ShayAno yAti sarvataH |

kaMtaM mAdamAda devaM madanyo jnAtumarhati || 21||

asharIraM shariireShvaraNashteShvavasthitam |

mahAnti vibhumAtmAnA matvA dhIro na shochati || 22||

nAyamAtmA pravachanena labhyo |

na medhayA na bahunA shrutena |


yamevaisha vRUnute tena labhya-


-stasyesha AtmA vivRUnute tanUgaM svAM || 23||

nAvirato duSharitAnAnAshAnto nAsAmAhitaH |

nAshAntamAnaso vA'pi prajnAnAnena imA upnuyAt || 24||

yasya brahma cha khatraM cha ubhe bhavata odanaH |

mRtyurasyo 'pasechanaM ka itthA veda yatra saH || 25||

|| atha tRitIyA vallI ||

RiTAaM pibaMtau su-kRitasya loke |


guhAM praviShTau parame parArdhe |


chAyAtapau brahmavido vadanti |


panchAgni-yashche cha tRiNachiketAH || 1||

yaH setUrIjAnAnAm-AkSharaM brahma yat paramaM |

abhayaM titIrishTatAM pAraM nAchiketaM shakemahi || 2||

AtmAnAM rathinaM viddhi sharIraM rathameva tu |

buddhiM tu sArathiM viddhi manaH pragrahameva cha || 3||

indriyANi hayAnAhurvishayAnsteShu gocarAn |

Atmendriya-manoyuktaM bhoktItyAhurmanIShiNaH || 4||

yastAvAvijnAnavAnbhavatyayuktena manasA sadA |

tasyendriyANi avashyAni duShTAshvA iva sArathiH || 5||

yastu vijnAnavAnbhavati yuktena manasA sadA |

tasyendriyANi vashyAni sadashvA iva sArathiH || 6||

yastAvAvijnAnavAnbhavatyamanaskaH sadA 'shuchiH |

na sa tatpadamApnoti saMsAraM chAdhigacChati || 7||

yastu vijnAnavAnbhavati samanaskaH sadA shuchiH |

sa tu tatpadamApnoti yasmAbhUyo na jAyate || 8||

vijnAnasArathiryastu manaH pragrahavAnAraH |

so'dhvanaH pAramApnota tadvishNoH paramaM padam || 9||

indriyebhyaH parA hyarthA arthebhyaH cha parama manaH |

manasastu parA buddhiH buddherAtmA mahAnparaH || 10||

mahataH parama-vyaktaM avyaktApuruShaH paraH |

puruShAM-na paraM kiMchitsA kAShTAH sA parA gatiH || 11||

esha sarveShu bhUteShu gUDho AtmA na prakAshate |

dRishyate tvagyayA buddhyA sUkShmayA sUkShadaraShibiH || 12||

yacheddvAmanasI prAjnastadyacheddhajnAnA Atmani |

jnAnAMtmani mahati niyacChetadyacheddhch chAntA Atmani || 13||

uttiShThatA jAgrata prApNA-varAM-nibodhata |

kAshurasyA dhArA nitA duratyayA |


durgamA pathastatkavayo vadanti || 14||

aShabdaMaspaRshamarUpaAvyayaM |

tathA'rasaM nityam-aghanda- vachcha yataH |


anAdyanantaM mahata paraM dhRuvam |


nichAya tanmRtyumukhAt pramucyate || 15||

nAchiketamopAkhyAnaM mRtyaproktaM sanAtanaM |

uktvA shrutvA cha medhAvI brahmaloke mahIyate || 16||

ya imaM paraM gahyaM shrAyyedbrahmasaM-sadi |

prayaHata shrA ddhakAle vA tadAnta yA kalpate |


tadAnta yA kalpate iti || 17||

|| atha dvitIyo'dhyAyaH ||

|| prathAM vallI ||

aparAji khAni vyatRita- svayambhU-

-stasmAtparaNgpashyati nAntarAtman |


ka shchidhIraH pratyagAtmAnAMaikSh-


-dAvRutta-chakShuramAtatvamichchanaM || 1||

parAchH kAmH anuyanti bAlA-

-ste mRutyoryAnti vitatasya pAsham |


atha dhIrA amAtatvaM viditvA |


dhRuvamadhRuveShviha nAprArthayante || 2||

yena RUpaM rasaM gandhaM shabdAnaspaRshAMshcha maithUnAn |

etenaiva vijAnAti kimatra pariShiShyate  |


etadvai tataH || 3||

swapnAntaM jAgratAntaM cha ubhou yenAnupashyati |

mahAnti vibhumAtmAnAM matvA dhIro na shochati || 4||

ya imaM madhyadAmaM veda AtmAnam jIvamAntikAt |

IshAno bhUt-bhavasya na tato vijugupsate  |


etadvai tataH || 5||

yaH pUrvam tapaso jAtamadbhyaH pUrvamajAyata |

guhAM praviShya tiShThaM yo bhUtebhirvyapashyate  |


etadvai tataH || 6||

yA prANena saMbhavatya -Aitir-devatAmayI |

guhAM praviShya tiShThatIM yA bhUtebhiryajAyata  |


etadvai tataH || 7||

araNyornihito jAta-vedA garbha iva subhRuto garbhiNibiH |

deve deve Idyo jAgRu-dvibhiH haviShmaHbhirmanuShyebhirgniH  |


etadvai tataH || 8||

yatashchoyAdi sUryo'staM yatrA cha gacChati |

taM devAH sarve'rpitAstadu nAtyeti ka shchana  |


etadvai tataH || 9||

yadeva iha tadamutra yadAmutra tadanviha |

mRtyoH sa mRtyumApnoti ya iha nAneva pashyati || 10||

manasaivedaM AptavyaM neha nAnA'sti kiMchana |

mRtyoH sa mRtyuM gacChati ya iha nAneva pashyati || 11||

aGguShThamAtraH puruSho madhyAtmani tiShThati |

IshAno bhUt-bhavasya na tato vijugupsate  |


etadvai tataH || 12||

aGguShThamAtraH puruSho jyoti-rivAdhUmakaH |

IshAno bhUt-bhavasya sa evAdya sa u shvaH  |


etadvai tataH || 13||

yathodakaM durge vRiShTa paravateShu vidhAvati |

evaM dharmAn pRitakash pashyAMstAnevAnuvidhAvati || 14||

yathodakaM shudhesh shudhAMsi chiktA tAdRigaiva bhavati |

evaM munervijanata AtmA bhavati gautama || 15||

|| atha dvitIyA vallI ||

puramekAdashad-vAramajasyAvakrachetasaH |

anuShThAya na shochati vimuktaH cha vimucyate  |


etadvai tataH || 1||

haMsaH shuchishadv-asvantari-

-ksha-dhotA vedishad-atithir-dUraNasat |


NRu-shvarasadRitasadvyaoma-


-sadbhA gAjA RtatA adjRatI RutaM bRihata || 2||

UrdhvAM prANamunayatyapAnaM pratyagasyati |

madhye vAmanamAsInaM vishve devAH upAsate || 3||

asya visraMsamAnasya sharIra-sthasthadehinaH |

dehAdavimucyAmAnasya kiMtra pariShiShyate  |


etadvai tataH || 4||

na prANenA pAnenA martyo jIvati ka shchana |

itareNa tu jIvanti yasmin-nitAvopAshritau || 5||

hanta ta idaM pravakShyAmi gahyaM brahma sanAtanaM |

yathA cha maraNaM prApyA AtmA bhavati gautama || 6||

yonimanye prapadyate sharIratvAya dehinaH |

sthAnumanye'AnusaMyanti yathAkarma yathAshruttamaH || 7||

ya e sha suShTeShu jAgrati kAMaM kAMaM puruSho nirmimANaH |

tadeva shukraM tadbrahma tadevAmAtamucyate |


tasminlokAH shritAH sarve tadaH nAtyeti ka shchana  |


etadvai tataH || 8||

agniryathaiko bhuvanaM praviShTo |

RUpaM RUpaM pratiRUpo babhUva |


ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |


RUpaM RUpaM pratiRUpo bahiHshcha || 9||

vAyuryathaiko bhuvanaM praviShTo |

RUpaM RUpaM pratiRUpo babhUva |


ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |


RUpaM RUpaM pratiRUpo bahiHshcha || 10||

sUryo yathA sarva-lokasya chakShu-

-rna lipyate chAkShubhirbAhyadoShaiH |


ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |


na lipyate loka-duHkhena bAhyaH || 11||

eko vashI sarva-bhUtAntarAtmA |

ekaM RUpaM bahu dhA yaH karoti |


tamAtma-sthA ye'Anupashyanti dhIrA-


-steShAM suKhaM shAshvataM netareShAM || 12||

nityo'nityAnAM chetanashchetanAnA-

-meko bhUnAno yaH vidadhAti kAmAn |


tamAtma-sthaM ye'Anupashyanti dhIrA-


-steShAM shAntiH shAshvatI netareShAM || 13||

tadetaditi manyante'nirdeSheyaM paramaM suKhaM |

kathaM nu tadvijAnIyAM kimu bhAti vibhAti vA || 14||

na tatra sUryo bhAti na chandra-tarkaM |

nemA vidyuto bhAti kuTo'yamagniH |


tameva bhMtamanubhAti sarvaM |


tasya bhAsA sarvamidaM vibhAti || 15||

|| atha tRitIyA vallI ||

UrdhvaM-_Ulo'vAkshA esho'AshvatthaH sanAtanaH |

tadeva shukraM tadbrahma tadevAmAtamucyate |


tasminlokAH shritAH sarve tadaH nAtyeti ka shchana  |


etadvai tataH || 1||

yadidaM kiM cha jagatsarvaM prAN ejati niHsRutam |

mahad-bhayaM vajramudyataM ya etadviduramAtAste bhavanti || 2||

-bhayAdAsyAgnistapati bhayAttapati sUryaH |

bhayAdindraH cha vAyushcha mRtyurdhAvati panchamaH || 3||

iha cheddaShakabodhuM prAksharIrasya visrasaH |

tataH sargeShu lokeShu sharIratvAya kalpate || 4||

yathAdarshe tathAtmani yathA svapne tathA pitRloke |

yathA'psu parivA dadRshe tathA gandharva-loke


chAyAtapoyora iva brahmaloke || 5||

indriyANAM pRitabhAvamudayA-stamayau cha yataH |

pRitargataprayamAnAnAmAtvA dhIro na shochati || 6||

indriyebhyaH paraM mano manasastaH sattvam-attamaM |

sattvA'dhi mahAnAtmA mahato'vyaktaM-attamaM || 7||

avyaktAstu paraH puruSho vyApako'aliGga eva cha |

yaM jnAtvA mucyate jaMturamAtatvaM cha gacChati || 8||

na saMdRishe tiShThati RUpamasya |

na chakShuShA pashyati ka shchanaInam |


hRudA manIshI manasA'bhi-k lupHto |


ya etadviduramAtAste bhavanti || 9||

yadA panchAvatiShThante jnAnAni manasA saha |

buddhiH cha na visheshati tAmAhuH paramAm gatiM || 10||

tAma yogamiti manyante sthirAMindriya-dhAraNAM |

ap-amattastadA bhavati yogo hi prabhavApyayau || 11||

naivA vAchA na manasA prAptuM shaktyo na chakShuShA |

astIti bru-vato'nyatra kathaM tadataH upalabhyate || 12||

astItyevaupalabhyasva-tattvabhAvena chobhayoH |

astItyevaupalabhasya tattvabhAvaH prasIdati || 13||

yadA sarve pra-mucyante kAmH ye'sya hRidi shritAH |

atha martyo'mRuto bhavatyatra brahma saMashnute || 14||

yadA sarve pra-bhidyante hRudasyeiha gaRthayaH |

atha martyo'mRuto bhavatyetAdadhya-nuAnushAsanamaM || 15||

shataichaikA cha hRudasya nAdya-

-sTAmUrdhAnamabhi-niH-sRutaikA |


tayoH-dhvmAyaMnamAtatvameti |


viShvaga-ganyA utkraNaNe bhavanti || 16||

aGguShThamAtraH puruSho'ntarAtmA |

sadA jAnAM hRudaye sa-niviShTaH |


taM svAcchArIrAtpar-vRiheN-mujjAdiveShIkAM dhairyeNa |


taM vidyAchhukramAmAtaM taM vidyAchhukramAmAtamiti || 17||

mRtyaproktAM nachiketo'tha labdhvA |

vidyAMetAM yOgavidhiM cha kRutsnaM |


brahmapRupto virajo'bhUdvimRutyu-


-ranyo'pyevaM yo viddhyAtmam-eva || 18||

|| shAnti-pAThaH ||

OM saha nAvavatu |

saha nau bhunaktu

OM shAntiH shAntiH shAntiH |

See the Sanskrit source

Sanskrit source

ॐ सह नाववतु |
सह नौ भुनक्तु
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः |
|| अथ प्रथमाध्याये प्रथमावल्ली |
ॐ उशन ह वै वाजश्रवसः सर्ववेदसं ददौ |
तस्य ह नचिकेता नाम पुत्र आस || १ ||

तं ह कुमारं संतं दक्षिणासु नीयमानासु श्रद्धाविवेश सोऽमन्यत || २ ||

पीतोदका जग्दतृणा दुग्धदोहा निरिन्द्रियाः |
आनन्दा नाम ते लोकास्तान् गच्छति ता ददत् || ३ ||

स होवाच पितरं ततः कस्मै मां दास्यसीति |
द्वितीयं तृतीयं तं होवाच मृत्यवे त्वा ददामीति || ४ ||

बहूनामेमि प्रथमो बहूनामेमि मध्यमः |
किं स्विद्यमस्य कर्तव्यं यन्मयाऽद्य करिष्यति || ५ ||

अनुपश्य यथा पूर्वे प्रतिपश्य तथापरे |
सस्यमिव मृत्यः पच्यते सस्यमिवाजायते पुनः || ६ ||

वैश्वानरः प्रविशत्यातिथिर्ब्राह्मणो गृहान् |
तस्यैतां शान्तिं कुर्वन्ति हर वैवस्वतोदकम् || ७ ||

आशाप्रतीक्षे सङ्गतं सूनृतां
चेष्टापूर्ते पुत्रपशूंश्च सर्वान् |
एतद्वृङ्क्ते पुरुषस्याल्पमेधसो
यस्यानश्नन्वसति ब्राह्मणो गृहे || ८ ||

तिस्रो रात्रीर्यदवात्सीर्गृहे मे-
-ऽनश्नन् ब्रह्मंनतिथिर्नमस्यः |
नमस्तेऽस्तु ब्रह्मन् स्वस्ति मेऽस्तु
तस्मात्प्रति त्रीन्वरान्वृणीष्व || ९ ||

शान्तसङ्कल्पः सुमना यथा स्या-
-द्वीतमन्युर्गौतमो माऽभि मृत्यो |
त्वत्प्रसृष्टं माऽभिवदेत्प्रतीत
एतत् त्रयाणां प्रथमं वरं वृणे || १० ||

यथा पुरस्ताद्भविता प्रतीत
औद्दालकिरारुणिर्मत्प्रसृष्टः |
सुखं रात्रीः शयिता वीतमन्यु-
-स्त्वां ददृशिवान्मृत्युमुखात् प्रमुक्तम् || ११ ||

स्वर्गे लोके न भयं किञ्चनास्ति
न तत्र त्वं न जरया बिभेति |
उभे तीर्त्वाऽशनायापिपासे
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके || १२ ||

स त्वमग्निं स्वर्ग्यमध्येषि मृत्यो
प्रब्रूहि त्वं श्रद्दधानाय मह्यम् |
स्वर्गलोका अमृतत्वं भजन्त
एतद्द्वितीयेन वृणे वरेण || १३ ||

प्र ते ब्रवीमि तदु मे निबोध
स्वर्ग्यमग्निं नचिकेतः प्रजानन् |
अनन्तलोकाप्तिमथो प्रतिष्ठां
विद्धि त्वमेतंनिहितं गुहायाम् || १४ ||

लोकादिमग्निं तमुवाच तस्मै
या इष्टका यावतीर्वा यथा वा |
स चापि तत्प्रत्यवदद्यथोक्त-
-मथास्य मृत्युः पुनरेवाह तुष्टः || १५ ||

तमब्रवीत् प्रीयमाणो महात्मा
वरं तवेहाद्य ददामि भूयः |
तवैव नाम्ना भविताऽयमग्निः |
सृंकां चैमामनेकरूपां गृहाण || १६ ||

त्रिणाचिकेतस्त्रिभिरेति सन्धिं
त्रिकर्मकृत्तरति जन्ममृत्यू |
ब्रह्मजज्ञं देवमीड्यं विदित्वा
निचायैमां शान्तिमत्यन्तमेति || १७ ||

त्रिणाचिकेतस्त्रयमेतद्विदित्वा
य एवं विद्वांश्चिनुते नाचिकेतम् |
स मृत्युपाशान् पुरतः प्रणोद्य
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके || १८ ||

एष तेऽग्निर्नचिकेतः स्वर्ग्यो
यमवृणीथा द्वितीयेन वरेण |
एतमग्निं तवैव प्रवक्ष्यन्ति जना-
-स्तृतीयं वरं नचिकेतो वृणीष्व || १९ ||

येयं प्रेते विचिकित्सा मनुष्ये-
-ऽस्तीत्येके नायमस्तीति चैके |
एतद्विद्यामनुशिष्टस्त्वाऽहं
वराणामेष वरस्तृतीयः || २० ||

देवैरत्रापि विचिकित्सितं पुरा
न हि सुविज्ञेयमणुरेष धर्मः |
अन्यं वरं नचिकेतो वृणीष्व
मा मोपरोत्सीरति मा सृजैनम् || २१ ||

देवैरत्रापि विचिकित्सितं किल
त्वं च मृत्यो यं न सुज्ञेयमात्थ |
वक्ता चास्य त्वादृगन्यो न लभ्यो
नान्यो वरस्तुल्य एतस्य कश्चित् || २२ ||

शतायुषः पुत्रपौत्रान्वृणीष्व
बहून्पशून् हस्तिहिरण्यमश्वान् |
भूमेर्महदायतनं वृणीष्व
स्वयं च जीव शरदो यावदिच्छसि || २३ ||

एतत्तुल्यं यदि मन्यसे वरं
वृणीष्व वित्तं चिरजीविकां च |
महाभौमौ नचिकेतस्त्वमेधि
कामानां त्वा कामभाजं करोमि || २४ ||

ये ये कामा दुर्लभा मर्त्यलोके
सर्वान् कामांश्छन्दतः प्रार्थयस्व |
इमा रामाः सरथाः सतूर्या
न हीदृशा लम्भनीया मनुष्यैः |
आभिर्मत्प्रत्ताभिः परिचारयस्व
नचिकेतो मरणं माऽनुप्राक्षीः || २५ ||

श्वोभावा मर्त्यस्य यदन्तकैतत
सर्वेन्द्रियाणां जरयन्ति तेजः |
अपि सर्वं जीवितमल्पमेव
तवैव वाहास्तव नृत्यगीते || २६ ||

न वित्तेन तर्पणीयो मनुष्यो
लप्स्यामहे वित्तमद्राक्ष्म चेत्त्वा |
जीविष्यामो यावदीशिष्यसि त्वां
वरस्तु मे वरणीयः स एव || २७ ||

अजीर्यताममृतानामुपेत्य
जीर्यन्मर्त्यः क्वधःस्थः प्रजानन् |
अभिध्यायन् वर्णरतिप्रमोदान्
अतीदीर्घे जीविते को रमेत || २८ ||

यस्मिन्निदं विचिकित्सन्ति मृत्यो
यत्सांपराये महति बृहि नस्तत् |
योऽयं वरो गूढमनुप्रविष्टो
नान्यं तस्मांनचिकेता वृणीते || २९ ||

|| अथ द्वितीया वल्ली ||

अन्यच्छ्रेयोऽन्यदुतैव प्रेय-
-स्ते उभे नानार्थे पुरुषं सिनीताः |
तयोः श्रेय आददानस्य साधु
भवति हीयतेऽर्थाद्य उ प्रेयो वृणीते || १ ||

श्रेयश्च प्रेयश्च मनुष्यमेत-
-स्तौ सम्परीत्य विविनक्ति धीरः |
श्रेयो हि धीरोऽभि प्रेयसो वृणीते
प्रेयो मन्दो योगक्षेमाद्वृणीते || २ ||

स त्वं प्रियान्प्रियरूपांश्च कामा-
-नभिध्यायन्नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः |
नैतां सृंकां वित्तमयीमवाप्तो
यस्यां मज्जन्ति बहवो मनुष्याः || ३ ||

दूरमेते विपरीते विषूची
अविद्या या च विद्येति ज्ञाता |
विद्याभीप्सिनं नचिकेतसं मन्ये
न त्वा कामा बहवोऽलोलुम्पन्त || ४ ||

अविद्यायामन्तरे वर्तमानाः
स्वयं धीराः पण्डितं मन्यमानाः |
दण्ड्रम्यमाणाः परियन्ति मूढा
अन्धेनैव नीयमाना यथान्धाः || ५ ||

न साम्परायः प्रतिभाति बालं
प्रमाद्यंतं वित्तमोहेन मूढम् |
अयं लोको नास्ति पर इति मानी
पुनः पुनर्वशमापद्यते मे || ६ ||

श्रवणायापि बहिर्यो न लभ्यः
शृण्वन्तोऽपि बहवो यं न विद्युः |
आश्चर्यो वक्ता कुशलोऽस्य लब्धा-
-श्चर्यो ज्ञाता कुशलानुशिष्टः || ७ ||

न नरेणावरेण प्रोक्त एश
सुविज्ञेयो बहुधा चिन्त्यमानः |
अनन्यप्रोक्ते गतिरत्र नास्ति
अणीयान् ह्यतर्क्यमणुप्रमाणात् || ८ ||

नैषा तर्केण मतिरापनेया
प्रोक्तान्यैव सुज्ञानाय प्रेष्ठ |
यां त्वामापः सत्यधृतिर्बतासि
त्वादृङ्गो भूयांनचिकेतः प्रष्टा || ९ ||

जानाम्यहं शेवधिरित्यनित्यं
न ह्यध्रुवैः प्राप्यते हि ध्रुवं तत् |
ततो मया नाचिकेतश्चितोऽग्नि-
-रनित्यैर्द्रव्यैः प्राप्तवानस्मि नित्यम् || १० ||

कामस्याप्तिं जगतः प्रतिष्ठां
क्रतोरानत्यमभयस्य पारम् |
स्तोममहदुर्गायां प्रतिष्ठां दृष्ट्वा
धृत्या धीरो नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः || ११ ||

तं दुर्दर्शं गूढमनुप्रविष्टं
गुहाहितं गह्वरेष्ठं पुराणम् |
अध्यात्मयोगाधिगमेन देवं
मत्वा धीरो हर्षशोकौ जहाति || १२ ||

एतच्छ्रुत्वा सम्परिगृह्य मर्त्यः
प्रवृह्य धर्म्यमणुमेतामप्य |
स मोदते मोदनीयं हि लब्ध्वा
विवृतं सद्म नचिकेतसं मन्ये || १३ ||

अन्यत्र धर्मादन्यत्राधर्मा-
-दन्यत्रास्मात्कृताकृतात् |
अन्यत्र भूताच्च भव्याच्च
यत्तत्पश्यसि तद्वद || १४ ||

सर्वे वेदा यत्पदमामनन्ति |
तपागंसि सर्वाणि च यद्वदन्ति |
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति |
तत्ते पदं-सग्रहेण ब्रवीम्योमित्येतत् || १५ ||

एतद्ध्येवाक्षरं ब्रह्म एतद्ध्येवाक्षरं परम् |
एतद्ध्येवाक्षरं ज्ञात्वा यो यदिच्छति तस्य तत् || १६ ||

एतदालम्बनं श्रेष्ठमेतदालम्बनं परम् |
एतदालम्बनं ज्ञात्वा ब्रह्मलोके महीयते || १७ ||

न जायते म्रियते वा विपश्चि-
-ंनायं कुतश्चिन्न बभूव कश्चित् |
अजो नित्यः शाश्वतोऽयं पुराणो
न हन्यते हन्यमाने शरीरे || १८ ||

हन्ता चेन्मन्यते हन्तुं हतश्चेन्मन्यते हतम् |
उभौ तौ न विजानीतो नायं हन्ति न हन्यते || १९ ||

अणोरणीयान्महतो महीया-
-नात्माऽस्य जन्तोर्निहितो गुहायाम् |
तमक्रतुः पश्यति वीतशोको
धातुप्रसादान्महिमानमात्मनः || २० ||

आसीनो दूरं व्रजति शयानो याति सर्वतः |
कस्तं मदामदं देवं मदन्यो ज्ञातुमर्हति || २१ ||

अशरीरं शरीरेष्वनवस्थेष्ववस्थितम् |
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति || २२ ||

नायमात्मा प्रवचनेन लभ्यो
न मेधया न बहुना श्रुतेन |
यमेवैष वृणुते तेन लभ्य-
-स्तैष आत्मा विवृणुते तनूगं स्वाम् || २३ ||

नाविरतो दुश्चरितांनाशान्तो नासमाहितः |
नाशान्तमानसो वापि प्रज्ञानैनमाप्नुयात् || २४ ||

यस्य ब्रह्म च खत्रं चोभे भवत ओदनः |
मृत्युर्यस्योपसेचनं क इत्था वेद यत्र सः || २५ ||

|| अथ तृतीया वल्ली ||
ऋतं पिबन्तौ सुकृतस्य लोके
गुहां प्रविष्टौ परमे परार्धे |
छायातपौ ब्रह्मविदो वदन्ति
पञ्चाग्नयो ये च त्रिणाचिकेताः || १ ||

यः सेतुरीजानानामक्षरं ब्रह्म यत् परम् |
अभयं तितीर्षतां पारं नाचिकेतं शकेमहि || २ ||

आत्मानं रथिनं विद्धि शरीरं रथमेव तु |
बुद्धिं तु सारथिं विद्धि मनः प्रग्रहमेव च || ३ ||

इन्द्रियाणि हयानाहुर्विषयां स्तेषु गोचरान् |
आत्मेन्द्रियमनोयुक्तं भोक्तेत्याहुर्मनीषिणः || ४ ||

यस्तवविज्ञानवान्भवत्ययुक्तेन मनसा सदा |
तस्येन्द्रियाण्यवश्यानि दुष्टाश्वा इव सारथेः || ५ ||

यस्तु विज्ञानवान्भवति युक्तेन मनसा सदा |
तस्येन्द्रियाणि वश्यानि सदश्वा इव सारथेः || ६ ||

यस्तवविज्ञानवान्भवत्यमनस्कः सदाऽशुचिः |
न स तत्पदमाप्नोति संसारं चाधिगच्छति || ७ ||

यस्तु विज्ञानवान्भवति समनस्कः सदा शुचिः |
स तु तत्पदमाप्नोति यस्माद्भूयो न जायते || ८ ||

विज्ञानसारथिर्यस्तु मनः प्रग्रहवांनरः |
सोऽध्वनः पारमाप्नोति तद्विष्णोः परमं पदम् || ९ ||

इन्द्रियेभ्यः परा ह्यर्था अर्थेभश्च परं मनः |
मनसस्तु परा बुद्धिर्बुध्देरात्मा महान्परः || १० ||

महतः परमव्यक्तमव्यक्तात्पुरुषः परः |
पुरुषां न परं किंचित्सा काष्ठा सा परा गतिः || ११ ||

एष सर्वेषु भूतेषु गूढोत्मा न प्रकाशते |
दृश्यते त्वग्र्यया बुद्ध्या सूक्ष्मया सूक्ष्मदर्शिभिः || १२ ||

यच्छेद्वाङ्मनसी प्राज्ञस्तद्यच्छेज्ज्ञान आत्मनि |
ज्ञानमात्मनि महति नियच्छेत्तद्यच्छेच्छान्त आत्मनि || १३ ||

उत्तिष्ठत जाग्रत प्राप्य वरांनिबोधत |
क्षुरस्य धारा निशिता दुरत्यया |
दुर्गं पथस्तत्कवयो वदन्ति || १४ ||

अशब्दमस्पर्शमरूपमव्ययं
तथाऽरसं नित्यमगन्धवच्च यत् |
अनाद्यनन्तं महतः परं ध्रुवं |
निचाय तन्मृत्युमुखात् प्रमुच्यते || १५ ||

नाचिकेतमुपाख्यानं मृत्युप्रोक्तं सनातनम् |
उक्त्वा श्रुत्वा च मेधावी ब्रह्मलोके महीयते || १६ ||

य इमं परमं गुह्यं श्रावयेद्ब्रह्मसंसदि |
प्रयतः श्राद्धकाले वा तदानन्त्याय कल्पते |
तदानन्त्याय कल्पत इति || १७ ||

|| अथ द्वितीयोऽध्यायः ||

|| प्रथमा वल्ली ||

पराञ्चि खानि व्यतृणत्स्वयम्भू-
-स्तस्मात्पराङ्पश्यति नान्तरात्मन् |
कश्चिद्धीरः प्रत्यगात्मानमैक्ष-
-दावृत्तचक्षुरमृतत्वमिच्छन् || १ ||

पराचः कामाननुयन्ति बाला-
-स्ते मृत्योर्यन्ति विततस्य पाशम् |
अथ धीरा अमृतत्वं विदित्वा |
ध्रुवमध्रुवेष्विह न प्रार्थयन्ते || २ ||

येन रूपं रसं गन्धं शब्दान् स्पर्शांश्च मैथुनान् |
एतेनैव विजानाति किमत्र परिशिष्यते |
एतद्वै तत् || ३ ||

स्वप्नान्तं जागरितान्तं चोभौ येनानुपश्यति |
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति || ४ ||

य इमं मध्वदं वेद आत्मानं जीवमन्तिकात् |
ईशानो भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते |
एतद्वै तत् || ५ ||

यः पूर्वं तपसो जातमद्भ्यः पूर्वमजायत |
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तं यो भूतेभिर्व्यपश्यते |
एतद्वै तत् || ६ ||

या प्राणेन सम्भवत्यदितिर्देवतामयी |
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तीं या भूतेभिर्वजायत |
एतद्वै तत् || ७ ||

अरण्योर्निहितो जातवेदागर्भ इव सुभृतो गर्भिणीभिः |
दिवे दिवे ईड्यो जागृवद्भिर्हविष्मद्भिर्मनुष्येभिरग्निः |
एतद्वै तत् || ८ ||

यतश्चोदेति सूर्योऽस्तं यत्र च गच्छति |
तं देवाः सर्वेऽर्पितास्तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || ९ ||

यदेवेह तदमुत्र यदमुत्र तदन्विह |
मृत्योः स मृत्युमाप्नोति य इह नानेव पश्यति || १० ||

मनसैवेदमाप्तव्यं नेह नानास्ति किंचन |
मृत्योः स मृत्युं गच्छति य इह नानेव पश्यति || ११ ||

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो मध्य आत्मनि तिष्ठति |
ईशानो भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते |
एतद्वै तत् || १२ ||

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो ज्योतिरिवाधूमकः |
ईशानो भूतभव्यस्य स एवाद्य स उ श्वः |
एतद्वै तत् || १३ ||

यथोदकं दुर्गे वृष्ट पर्वतेषु विधावति |
एवं धर्मान् पृथक् पश्यंस्तानेवानुविधावति || १४ ||

यथोदकं शुद्धे शुद्धमासिक्त तादृगेव भवति |
एवं मुनेर्विजानत आत्मा भवति गौतम || १५ ||

|| अथ द्वितीया वल्ली ||

पुरमेकादशद्वारमजस्यावक्रचेतसः |
अनुष्ठाय न शोचति विमुक्तश्च विमुच्यते |
एतद्वै तत् || १ ||

हंसः शुचिषद्वासुरन्तरिक्षस-
-द्धोता वेदिषदतिथिर्दुरोणसत् |
ऋृषद्वरसदृतसद्व्योमस-
-दब्जा गोजा ऋतजा अदृजा ऋतं बृहत् || २ ||

ऊर्ध्वं प्राणमुनयत्यपानं प्रत्यगस्यति |
मध्ये वामनमासीनं विश्वे देवा उपासते || ३ ||

अस्य विस्रंसमानस्य शरीरस्थस्य देहिनः |
देहाद्विमुच्यमानस्य किमत्र परिशिष्यते |
एतद्वै तत् || ४ ||

न प्राणेन नापानेन मर्त्यो जीवति कश्चन |
इतरेण तु जीवन्ति यस्मिन्नेतावुपाश्रितौ || ५ ||

हन्त त इदं प्रवक्ष्यामि गुह्यं ब्रह्म सनातनम् |
यथा च मरणं प्राप्य आत्मा भवति गौतम || ६ ||

योनिमन्ये प्रपद्यन्ते शरीरत्वाय देहिनः |
स्थाणुमन्येऽनुसंयन्ति यथाकर्म यथाश्रुतम् || ७ ||

य एष सुप्तेषु जागरति कां कां पुरुषो निर्मिमाणः |
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते |
तस्मिन्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || ८ ||

अग्निर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिःश्च || ९ ||

वायुर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिःश्च || १० ||

सूर्यो यथा सर्वलोकस्य चक्षु-
-र्न लिप्यते चाक्षुषैर्बाह्यदोषैः |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
न लिप्यते लोकदुःखेन बाह्यः || ११ ||

एको वशी सर्वभूतान्तरात्मा
एकं रूपं बहुधा यः करोति |
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीरा-
-स्तेषां सुखं शाश्वतं नेतरेषाम् || १२ ||

नित्योऽनित्यानां चेतनश्चेतनाना-
-मेको बहूनां यो विधधाति कामान् |
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीरा-
-स्तेषां शान्तिः शाश्वती नेतरेषाम् || १३ ||

तदेतदिति मन्यन्तेऽनिर्देश्यं परं सुखम् |
कथं नु तद्विजानीयां किमु भाति विभाति वा || १४ ||

न तत्र सूर्यो भाति न चन्द्रतर्कं
नेमा विद्युतो भान्ति कुतोऽयमग्निः |
तमेव भान्तमनुभाति सर्वं
तस्य भासा सर्वमिदं विभाति || १५ ||

|| अथ तृतीया वल्ली ||

ऊर्ध्वमूलोऽवाक्शाख एषोऽश्वत्थः सनातनः |
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते |
तस्मिन्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || १ ||

यदिदं किं च जगत्सर्वं प्राण एजति निःसृतम् |
महद्भयं वज्रमुद्यतं य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति || २ ||

भयादस्याग्निस्तपति भयात्तपति सूर्यः |
भयादिन्द्रश्च वायुश्च मृत्युर्धावति पञ्चमः || ३ ||

इह चेदशकद्बोधुं प्राक्शरीरस्य विस्रसः |
ततः सर्गेषु लोकेषु शरीरत्वाय कल्पते || ४ ||

यथादर्शे तथात्मनि यथा स्वप्ने तथा पितृलोके |
यथाऽप्सु परीव ददृशे तथा गन्धर्वलोके
छायातपयोरिव ब्रह्मलोके || ५ ||

इन्द्रियाणां पृथग्भावमुदयास्तमयौ च यत् |
पृथगुत्पद्यमानानां मात्वा धीरो न शोचति || ६ ||

इन्द्रियेभ्यः परं मनो मनसः सत्त्वमुत्तमम् |
सत्त्वाधि महानात्मा महतोऽव्यक्तमुत्तमम् || ७ ||

अव्यक्तात्तु परः पुरुषो व्यापकोऽलिङ्ग एव च |
यं ज्ञात्वा मुच्यते जन्तुरमृतत्वं च गच्छति || ८ ||

न सन्दृशे तिष्ठति रूपमस्य
न चक्षुषा पश्यति कश्चनैनिम् |
हृदा मनीषी मनसाऽभिक्लुप्तो
य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति || ९ ||

यदा पञ्चावतिष्ठन्ते ज्ञानानि मनसा सह |
बुद्धिश्च न विचेष्टति तामाहुः परमां गतिम् || १० ||

तां योगमिति मन्यन्ते स्थिरामिन्द्रियधारणाम् |
अप्रमत्तस्तदा भवति योगो हि प्रभवाप्ययौ || ११ ||

नैव वाचा न मनसा प्राप्तुं शक्यो न चक्षुषा |
अस्तीति ब्रुवतोऽन्यत्र कथं तदुपलभ्यते || १२ ||

अस्तीत्येवोपलभ्यस्तत्त्वभावेन चोभयोः |
अस्तीत्येवोपलभस्य तत्त्वभावः प्रसीदति || १३ ||

यदा सर्वे प्रमुच्यन्ते कामा येऽस्य हृदि श्रिताः |
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्यत्र ब्रह्म समश्नुते || १४ ||

यदा सर्वे प्रभिद्यन्ते हृदयस्येह ग्रन्थयः |
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्येतावद्ध्यनुशासनम् || १५ ||

शतं चैका च हृदयस्य नाड्य-
-स्तासां मूर्धानमभिनिःसृतैका |
तयोर्ध्वमायंनमृतत्वमेति
विश्वङ्ङगन्या उत्क्रमणे भवन्ति || १६ ||

अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषोऽन्तरात्मा
सदा जानां हृदये सन्निविष्टः |
तं स्वाच्छरीरात्प्रवृहेन्मुञ्जादिवेषीकां धैर्येण |
तं विद्याच्छुक्रमृतं तं विद्याच्छुक्रमृतमिति || १७ ||

मृत्युप्रोक्तां नचिकेतोऽथ लब्ध्वा
विद्यामेतां योगविधिं च कृत्स्नम् |
ब्रह्मप्राप्तो विरजोऽभूद्विमृत्यु-
-रन्योऽप्येवं यो विध्यात्ममेव || १८ ||

|| शान्तिपाठः ||

ॐ सह नाववतु |
सह नौ भुनक्तु
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः |