Katha Upanishad
OM saha nAvavatu |
saha nau bhunaktu
OM shAntiH shAntiH shAntiH |
|| atha prathamAdhyAye prathAmavallI |
OM uShan ha vai vAja-shravasaH sarva-vedasaM dadau |
tasya ha nachiketA nAma putra Aua || 1||
taM hA kumAraM santaM dakShiNAsu nIyamAnAsu shraddhAvivesha so'manyata || 2||
pItodakA jaghad-tRUNA dugdha-dohAnirindriyAH |
AnandA nAma te lokAstAn gacchati tA dadata || 3||
sa havAcha pitaraM tata kasmAi mAM dAsyasIiti |
dvitIyaM tRitIyaM taM havAcha mRutyave tvA dadAmIiti || 4||
bahUnAmemI prathamo bahUnAmemI madhyamaH |
kiM svidyasya kartavyaM yanmayAdya kariShyati || 5||
anupashya yathA pUrve pratipashya tathA'pare |
sasyiva mRtyaH pacyate sasyivAjAyate punaH || 6||
vaishvAnaraH praviShyatya-tithirbrAhmaNa gRuhAn |
tasyaitAM shAntiM kurvanti haravaivasvatodakam || 7||
AshApratIkShe saMgataM sUnRutAM
cheShTApUte putrashUnAM cha sarvAn |
etadvRunkte puruShasyAlpamedhasaH |
yasyAnaMshannavasati brAhmaNa gRuhe || 8||
tisro ratrIryadAvAtIsIr-gRuhe-me-
-'naMshannaM brahmnatithirnamasyaH |
namaste'stu brahman svasti me'stu |
tasmAti trayAn vRUNIShva || 9||
shAntasaMkalpaH sumanA yathA syA-
-dItamanyur-gautamo mAbhirmRutyauH |
tvatpraRiShTaM mAbhivAdet-pratIta |
etat trayANAM prathaM varaM vRNe || 10||
yathA purastAdbhavitA pratIta
uddAlakirAruNir-matpraRiShTaH |
sukhaM ratrIH ShayitA vitamanyu-
-stvA dadRishivAnmRtyumukhAt pramuktaM || 11||
svarge loke na bhayaM kiMchanAsti |
na tatra tvA na jarayA bibheti |
ubhe tRtvA'ashanAyApipAshe |
shokAtigo modate svar-galoke || 12||
sa tvAgnim svargyamadhyeShi mRtyo
prabrUhi tvA shraddadadhAnAya mahyAm |
svar-galokA amRtatvaM bhajanta |
etaddvitIyena vRNe vareNa || 13||
pra te bravImi tadata me nibodha |
svargyamagnim nachiketaH prajAnanaM |
ananta-lokAptimatho pratiShThAM |
viddhi tvametaMnihitaM guhAyAm || 14||
lokAdi-agnim tamuvAcha tasmai |
yA iShTakA yAvatIrvA yathA vA |
sa cha api tatpratyavadadyathokta-
-mathAsya mRtyuH punarevAha tuShTaH || 15||
tamabravIta prIrAmANo mahAtmA |
varaM tavehA dadAmi bhUyaH |
tavaivA nAmnA bhavitA'yamagniH |
sRinkAM cha emAmaneka-RUpAM gRuhANa || 16||
tRiNAchiketas-tribhireti sandhiM |
tri-karmakRuta-rati janmamRutyU |
brahmajagnaM devamIdyaM viditvA |
nichAyetimA shAntimatyameti || 17||
tRiNAchiketas-trayametadviditvA |
ya evaM vidvAnshchinute nAchiketaM |
sa mRtyupAzhAn pRutaH praNodya |
shokAtigo modate svar-galoke || 18||
esha te'gnirnachiketaH svargyo
yamavRUnIthA dvitIyena vareNa |
etamagnim tavaiva pravakShyanti janA-
-satRitIyaM varaM nachiketo vRUnIshva || 19||
yeyeM prete vichikitsA manuShya-
-'astyeti eke nAyamastIeti chake |
etadvidyAManuShiShTaH tvAham |
varANAMesha varastRitIyaH || 20||
devaiHatrApi vichikShitaM purA |
na hi suvijYeyamA-NureSha dharmaH |
anyaM varaM nachiketo vRUnIshva |
mApiropA-tsIrati mApi sa ijanam || 21||
devaiHatrApi vichikShitaM kila |
tvaM cha mRtyo yaM na sujYeyamAtaH |
vaktA chAsya tvAdRigo nyu labhyo |
nAnyo varastulya eshyaH kashchita || 22||
shatAyuShaH putra-pautrAnvRUnIshva |
bahUnpashUn hastihiraNyam-AshvAn |
bhUmermahadAyatanaM vRUnIshva |
svayaM cha jIva sharado yAvadicCheshi || 23||
etattulyaM yadi manyase varaM |
vRUnIshve vittaM chirajIvIkAM cha |
mahAbhaume nachiketastva medhi |
kAmAnAM tvA kAmabhAjaM karomi || 24||
ye ye kAmAH durlabhA martyaloke |
sarvAn kAmAMshchandataH prArthayasva |
imA rAmH sarathH satUryA |
na hIdRishA lambhanIyA manuShyaiH |
Abhirmat-prattAbhiH parichArayasva |
nachiketo maraNaM mAnuprAkShIH || 25||
shvobhAvA martyasya yadaMtakaitat |
sarvendriyANAM jarayanti tejaH |
api sarvaM jIvitaMalpameva |
tavaivA vAhAstava nRutyagItaH || 26||
na vittena tRpaNIyo manuShyo |
lapsyAmahe vittamadrAkShmachettvA |
jIviShyAmo yAvadIshiShyasi tvAm |
varastu me varaNIyaH sa eba || 27||
ajIryatAmamartAnAmupetya |
jIryanmartyaH kudhAsthaH prajAnanaM |
abhidhyAyana varNa-ratipramodAn |
atIdIrGhe jIvite ko rameta || 28||
yasmin-nidaM vichikitsanti mRtyo |
yatsAmparAye mahatI bRUni nas tataH |
yo'yaM varo gUDhamanupraviShTaH |
nAnyaM tasmAnachiketA vRUnIte || 29||
|| atha dvitIya vallI ||
anyacchreyo'nyadutaiva prey-
-ste ubhe nAnArthe puruShaM sinitAH |
tayoH shreya AdadAnasya sAdhu |
bhavati hIyate'rdhAdaya u preyo vRUnIte || 1||
shreyaH cha preyashcha manuShyameta-
-stau samparItya vividakti dhIraH |
shreyo hi dhiro'bh preyaso vRUnIte |
preyo maNdo yogakshemAdvRUnIte || 2||
sa tvA priyAnpriya-RUpAMshchakAmA-
-nabhidhyAmanachiketo'yasrAkShIH |
naitAM sRinkAM vitTamayIvAptaH |
yasyAmajjaMti bahavo manuShyAH || 3||
dUrameTe viparIte vishUchI |
avidyA yA cha vidyeti jnAtA |
vidyAbhipSiNachiketasamanye |
na tvA kAmH bahava'lolupaMta || 4||
avidyAyAmantare vartamAnAH |
svayaM dhIrH paNDitaM manyamAnAH |
daNDramayAMNAH pariyanti mUDhA |
andhaina nIyamAnAH yathAndhAH || 5||
na sAmparAayaH prati-prAti bAlaM |
pramadyaMavittamohena mUDhaM |
ayaM loko nAsti para iti mAnI |
punaH punar-va shamApadyate me || 6||
shraNayAapi bahiryo na labhyaH |
shaRvantA'pi bahavo ya na vidyuH |
Ashcharyo vaktA ku-shalo'sya labdha-
-shcharyo jnAtA ku-shalAnushiShTaH || 7||
na narAva-reNa pRokta esha |
suvijYeyo bahudA chintayAmAnaH |
ananyapRokTe gatiratrA nAsti |
aNIyAnA hya-tarkyamANu-prAmANAt || 8||
naishA tarkeNa matirApaneyA |
pRuktAnya eva sujnAnAya pareshTha |
yAM tvAM ApaH satyadhRitirbatAsi |
tvAdRingo bhUyAnachiketaH praShTA || 9||
jAnAmaham shevadhirityanityaM |
na hi adhRuvaiH prApyate hi dhRuvam tataH |
tato mayA nAchiketashchito'gni-
-ranityairdravyaiH prAptavAnasmi nityaM || 10||
kAmasyAptiM jagataH pratiShThAM |
krato-rAnantam-abhayasya pAram |
stomaM mahad-urgAyAM pratiShThAM dRiShTvA |
dhRutyA dhIro nachiketo'tyasrAkShIH || 11||
taM d darShaM gUDhamanupraviShTaM |
guhA-hitaM gahvareShThaM purANaM |
adhyAtma-yogAdhigamenevaM |
matvA dhIro harSha-shokau jahAti || 12||
etachchhRutvA samparigRihya martyaH |
pravRihya dharmyaM-aRumetamApya |
sa modate modanIyaM hi labdhvA |
vivenaM sadma nachiketasamanye || 13||
anyatra dharmAdanyatrAdharmA-
-danyatrAsmAt-kRutAkRutAt |
anyatra bhUtAccha bhavyAccha |
yattatpashyasi tadvataH || 14||
sarve vedA yatpadamAnanti |
tapAgamsi sarvANi cha yadvadanti |
yadi chhantaH brahmacaryaM charanti |
tatte padaM-sa graheNa bravImyOMit yetataH || 15||
etadhyevAkSharaM brahma etadhyevAkSharaM param |
etadhyevAkSharaM jnAtvA yo yadi chataH tasya tataH || 16||
etAdAlaMbaNaM shreShThaM etAdAlaMbaNaM param |
etAdAlaMbaNaM jnAtvA brahmaloke mahIyate || 17||
na jAyate mRiyate vA vipashchi-
-nAyaM ku tashchi na babhUva ka shchitaH |
aajo nityaH shAshavato'yaM purANo |
na hanyate hanyamAne shariire || 18||
hantA chen manyate hantuM hataH chen manyate hataM |
ubhau tau na vijAnIto nAyaM hanti na hanyate || 19||
aNoraNIyAn-aha-mahato mahIyA-
-nAtmA asya jantoro nihito guhAyAm |
tamakRatuH pashyati vetashoko |
dhAtu-prasAdAn-mahimAnAmAtmanaH || 20||
AsIno dUraM vrajati ShayAno yAti sarvataH |
kaMtaM mAdamAda devaM madanyo jnAtumarhati || 21||
asharIraM shariireShvaraNashteShvavasthitam |
mahAnti vibhumAtmAnA matvA dhIro na shochati || 22||
nAyamAtmA pravachanena labhyo |
na medhayA na bahunA shrutena |
yamevaisha vRUnute tena labhya-
-stasyesha AtmA vivRUnute tanUgaM svAM || 23||
nAvirato duSharitAnAnAshAnto nAsAmAhitaH |
nAshAntamAnaso vA'pi prajnAnAnena imA upnuyAt || 24||
yasya brahma cha khatraM cha ubhe bhavata odanaH |
mRtyurasyo 'pasechanaM ka itthA veda yatra saH || 25||
|| atha tRitIyA vallI ||
RiTAaM pibaMtau su-kRitasya loke |
guhAM praviShTau parame parArdhe |
chAyAtapau brahmavido vadanti |
panchAgni-yashche cha tRiNachiketAH || 1||
yaH setUrIjAnAnAm-AkSharaM brahma yat paramaM |
abhayaM titIrishTatAM pAraM nAchiketaM shakemahi || 2||
AtmAnAM rathinaM viddhi sharIraM rathameva tu |
buddhiM tu sArathiM viddhi manaH pragrahameva cha || 3||
indriyANi hayAnAhurvishayAnsteShu gocarAn |
Atmendriya-manoyuktaM bhoktItyAhurmanIShiNaH || 4||
yastAvAvijnAnavAnbhavatyayuktena manasA sadA |
tasyendriyANi avashyAni duShTAshvA iva sArathiH || 5||
yastu vijnAnavAnbhavati yuktena manasA sadA |
tasyendriyANi vashyAni sadashvA iva sArathiH || 6||
yastAvAvijnAnavAnbhavatyamanaskaH sadA 'shuchiH |
na sa tatpadamApnoti saMsAraM chAdhigacChati || 7||
yastu vijnAnavAnbhavati samanaskaH sadA shuchiH |
sa tu tatpadamApnoti yasmAbhUyo na jAyate || 8||
vijnAnasArathiryastu manaH pragrahavAnAraH |
so'dhvanaH pAramApnota tadvishNoH paramaM padam || 9||
indriyebhyaH parA hyarthA arthebhyaH cha parama manaH |
manasastu parA buddhiH buddherAtmA mahAnparaH || 10||
mahataH parama-vyaktaM avyaktApuruShaH paraH |
puruShAM-na paraM kiMchitsA kAShTAH sA parA gatiH || 11||
esha sarveShu bhUteShu gUDho AtmA na prakAshate |
dRishyate tvagyayA buddhyA sUkShmayA sUkShadaraShibiH || 12||
yacheddvAmanasI prAjnastadyacheddhajnAnA Atmani |
jnAnAMtmani mahati niyacChetadyacheddhch chAntA Atmani || 13||
uttiShThatA jAgrata prApNA-varAM-nibodhata |
kAshurasyA dhArA nitA duratyayA |
durgamA pathastatkavayo vadanti || 14||
aShabdaMaspaRshamarUpaAvyayaM |
tathA'rasaM nityam-aghanda- vachcha yataH |
anAdyanantaM mahata paraM dhRuvam |
nichAya tanmRtyumukhAt pramucyate || 15||
nAchiketamopAkhyAnaM mRtyaproktaM sanAtanaM |
uktvA shrutvA cha medhAvI brahmaloke mahIyate || 16||
ya imaM paraM gahyaM shrAyyedbrahmasaM-sadi |
prayaHata shrA ddhakAle vA tadAnta yA kalpate |
tadAnta yA kalpate iti || 17||
|| atha dvitIyo'dhyAyaH ||
|| prathAM vallI ||
aparAji khAni vyatRita- svayambhU-
-stasmAtparaNgpashyati nAntarAtman |
ka shchidhIraH pratyagAtmAnAMaikSh-
-dAvRutta-chakShuramAtatvamichchanaM || 1||
parAchH kAmH anuyanti bAlA-
-ste mRutyoryAnti vitatasya pAsham |
atha dhIrA amAtatvaM viditvA |
dhRuvamadhRuveShviha nAprArthayante || 2||
yena RUpaM rasaM gandhaM shabdAnaspaRshAMshcha maithUnAn |
etenaiva vijAnAti kimatra pariShiShyate |
etadvai tataH || 3||
swapnAntaM jAgratAntaM cha ubhou yenAnupashyati |
mahAnti vibhumAtmAnAM matvA dhIro na shochati || 4||
ya imaM madhyadAmaM veda AtmAnam jIvamAntikAt |
IshAno bhUt-bhavasya na tato vijugupsate |
etadvai tataH || 5||
yaH pUrvam tapaso jAtamadbhyaH pUrvamajAyata |
guhAM praviShya tiShThaM yo bhUtebhirvyapashyate |
etadvai tataH || 6||
yA prANena saMbhavatya -Aitir-devatAmayI |
guhAM praviShya tiShThatIM yA bhUtebhiryajAyata |
etadvai tataH || 7||
araNyornihito jAta-vedA garbha iva subhRuto garbhiNibiH |
deve deve Idyo jAgRu-dvibhiH haviShmaHbhirmanuShyebhirgniH |
etadvai tataH || 8||
yatashchoyAdi sUryo'staM yatrA cha gacChati |
taM devAH sarve'rpitAstadu nAtyeti ka shchana |
etadvai tataH || 9||
yadeva iha tadamutra yadAmutra tadanviha |
mRtyoH sa mRtyumApnoti ya iha nAneva pashyati || 10||
manasaivedaM AptavyaM neha nAnA'sti kiMchana |
mRtyoH sa mRtyuM gacChati ya iha nAneva pashyati || 11||
aGguShThamAtraH puruSho madhyAtmani tiShThati |
IshAno bhUt-bhavasya na tato vijugupsate |
etadvai tataH || 12||
aGguShThamAtraH puruSho jyoti-rivAdhUmakaH |
IshAno bhUt-bhavasya sa evAdya sa u shvaH |
etadvai tataH || 13||
yathodakaM durge vRiShTa paravateShu vidhAvati |
evaM dharmAn pRitakash pashyAMstAnevAnuvidhAvati || 14||
yathodakaM shudhesh shudhAMsi chiktA tAdRigaiva bhavati |
evaM munervijanata AtmA bhavati gautama || 15||
|| atha dvitIyA vallI ||
puramekAdashad-vAramajasyAvakrachetasaH |
anuShThAya na shochati vimuktaH cha vimucyate |
etadvai tataH || 1||
haMsaH shuchishadv-asvantari-
-ksha-dhotA vedishad-atithir-dUraNasat |
NRu-shvarasadRitasadvyaoma-
-sadbhA gAjA RtatA adjRatI RutaM bRihata || 2||
UrdhvAM prANamunayatyapAnaM pratyagasyati |
madhye vAmanamAsInaM vishve devAH upAsate || 3||
asya visraMsamAnasya sharIra-sthasthadehinaH |
dehAdavimucyAmAnasya kiMtra pariShiShyate |
etadvai tataH || 4||
na prANenA pAnenA martyo jIvati ka shchana |
itareNa tu jIvanti yasmin-nitAvopAshritau || 5||
hanta ta idaM pravakShyAmi gahyaM brahma sanAtanaM |
yathA cha maraNaM prApyA AtmA bhavati gautama || 6||
yonimanye prapadyate sharIratvAya dehinaH |
sthAnumanye'AnusaMyanti yathAkarma yathAshruttamaH || 7||
ya e sha suShTeShu jAgrati kAMaM kAMaM puruSho nirmimANaH |
tadeva shukraM tadbrahma tadevAmAtamucyate |
tasminlokAH shritAH sarve tadaH nAtyeti ka shchana |
etadvai tataH || 8||
agniryathaiko bhuvanaM praviShTo |
RUpaM RUpaM pratiRUpo babhUva |
ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |
RUpaM RUpaM pratiRUpo bahiHshcha || 9||
vAyuryathaiko bhuvanaM praviShTo |
RUpaM RUpaM pratiRUpo babhUva |
ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |
RUpaM RUpaM pratiRUpo bahiHshcha || 10||
sUryo yathA sarva-lokasya chakShu-
-rna lipyate chAkShubhirbAhyadoShaiH |
ekaMstathA sarva-bhUtAntarAtmA |
na lipyate loka-duHkhena bAhyaH || 11||
eko vashI sarva-bhUtAntarAtmA |
ekaM RUpaM bahu dhA yaH karoti |
tamAtma-sthA ye'Anupashyanti dhIrA-
-steShAM suKhaM shAshvataM netareShAM || 12||
nityo'nityAnAM chetanashchetanAnA-
-meko bhUnAno yaH vidadhAti kAmAn |
tamAtma-sthaM ye'Anupashyanti dhIrA-
-steShAM shAntiH shAshvatI netareShAM || 13||
tadetaditi manyante'nirdeSheyaM paramaM suKhaM |
kathaM nu tadvijAnIyAM kimu bhAti vibhAti vA || 14||
na tatra sUryo bhAti na chandra-tarkaM |
nemA vidyuto bhAti kuTo'yamagniH |
tameva bhMtamanubhAti sarvaM |
tasya bhAsA sarvamidaM vibhAti || 15||
|| atha tRitIyA vallI ||
UrdhvaM-_Ulo'vAkshA esho'AshvatthaH sanAtanaH |
tadeva shukraM tadbrahma tadevAmAtamucyate |
tasminlokAH shritAH sarve tadaH nAtyeti ka shchana |
etadvai tataH || 1||
yadidaM kiM cha jagatsarvaM prAN ejati niHsRutam |
mahad-bhayaM vajramudyataM ya etadviduramAtAste bhavanti || 2||
-bhayAdAsyAgnistapati bhayAttapati sUryaH |
bhayAdindraH cha vAyushcha mRtyurdhAvati panchamaH || 3||
iha cheddaShakabodhuM prAksharIrasya visrasaH |
tataH sargeShu lokeShu sharIratvAya kalpate || 4||
yathAdarshe tathAtmani yathA svapne tathA pitRloke |
yathA'psu parivA dadRshe tathA gandharva-loke
chAyAtapoyora iva brahmaloke || 5||
indriyANAM pRitabhAvamudayA-stamayau cha yataH |
pRitargataprayamAnAnAmAtvA dhIro na shochati || 6||
indriyebhyaH paraM mano manasastaH sattvam-attamaM |
sattvA'dhi mahAnAtmA mahato'vyaktaM-attamaM || 7||
avyaktAstu paraH puruSho vyApako'aliGga eva cha |
yaM jnAtvA mucyate jaMturamAtatvaM cha gacChati || 8||
na saMdRishe tiShThati RUpamasya |
na chakShuShA pashyati ka shchanaInam |
hRudA manIshI manasA'bhi-k lupHto |
ya etadviduramAtAste bhavanti || 9||
yadA panchAvatiShThante jnAnAni manasA saha |
buddhiH cha na visheshati tAmAhuH paramAm gatiM || 10||
tAma yogamiti manyante sthirAMindriya-dhAraNAM |
ap-amattastadA bhavati yogo hi prabhavApyayau || 11||
naivA vAchA na manasA prAptuM shaktyo na chakShuShA |
astIti bru-vato'nyatra kathaM tadataH upalabhyate || 12||
astItyevaupalabhyasva-tattvabhAvena chobhayoH |
astItyevaupalabhasya tattvabhAvaH prasIdati || 13||
yadA sarve pra-mucyante kAmH ye'sya hRidi shritAH |
atha martyo'mRuto bhavatyatra brahma saMashnute || 14||
yadA sarve pra-bhidyante hRudasyeiha gaRthayaH |
atha martyo'mRuto bhavatyetAdadhya-nuAnushAsanamaM || 15||
shataichaikA cha hRudasya nAdya-
-sTAmUrdhAnamabhi-niH-sRutaikA |
tayoH-dhvmAyaMnamAtatvameti |
viShvaga-ganyA utkraNaNe bhavanti || 16||
aGguShThamAtraH puruSho'ntarAtmA |
sadA jAnAM hRudaye sa-niviShTaH |
taM svAcchArIrAtpar-vRiheN-mujjAdiveShIkAM dhairyeNa |
taM vidyAchhukramAmAtaM taM vidyAchhukramAmAtamiti || 17||
mRtyaproktAM nachiketo'tha labdhvA |
vidyAMetAM yOgavidhiM cha kRutsnaM |
brahmapRupto virajo'bhUdvimRutyu-
-ranyo'pyevaM yo viddhyAtmam-eva || 18||
|| shAnti-pAThaH ||
OM saha nAvavatu |
saha nau bhunaktu
OM shAntiH shAntiH shAntiH |
See the Sanskrit source
Sanskrit source
ॐ सह नाववतु |
सह नौ भुनक्तु
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः |
|| अथ प्रथमाध्याये प्रथमावल्ली |
ॐ उशन ह वै वाजश्रवसः सर्ववेदसं ददौ |
तस्य ह नचिकेता नाम पुत्र आस || १ ||
तं ह कुमारं संतं दक्षिणासु नीयमानासु श्रद्धाविवेश सोऽमन्यत || २ ||
पीतोदका जग्दतृणा दुग्धदोहा निरिन्द्रियाः |
आनन्दा नाम ते लोकास्तान् गच्छति ता ददत् || ३ ||
स होवाच पितरं ततः कस्मै मां दास्यसीति |
द्वितीयं तृतीयं तं होवाच मृत्यवे त्वा ददामीति || ४ ||
बहूनामेमि प्रथमो बहूनामेमि मध्यमः |
किं स्विद्यमस्य कर्तव्यं यन्मयाऽद्य करिष्यति || ५ ||
अनुपश्य यथा पूर्वे प्रतिपश्य तथापरे |
सस्यमिव मृत्यः पच्यते सस्यमिवाजायते पुनः || ६ ||
वैश्वानरः प्रविशत्यातिथिर्ब्राह्मणो गृहान् |
तस्यैतां शान्तिं कुर्वन्ति हर वैवस्वतोदकम् || ७ ||
आशाप्रतीक्षे सङ्गतं सूनृतां
चेष्टापूर्ते पुत्रपशूंश्च सर्वान् |
एतद्वृङ्क्ते पुरुषस्याल्पमेधसो
यस्यानश्नन्वसति ब्राह्मणो गृहे || ८ ||
तिस्रो रात्रीर्यदवात्सीर्गृहे मे-
-ऽनश्नन् ब्रह्मंनतिथिर्नमस्यः |
नमस्तेऽस्तु ब्रह्मन् स्वस्ति मेऽस्तु
तस्मात्प्रति त्रीन्वरान्वृणीष्व || ९ ||
शान्तसङ्कल्पः सुमना यथा स्या-
-द्वीतमन्युर्गौतमो माऽभि मृत्यो |
त्वत्प्रसृष्टं माऽभिवदेत्प्रतीत
एतत् त्रयाणां प्रथमं वरं वृणे || १० ||
यथा पुरस्ताद्भविता प्रतीत
औद्दालकिरारुणिर्मत्प्रसृष्टः |
सुखं रात्रीः शयिता वीतमन्यु-
-स्त्वां ददृशिवान्मृत्युमुखात् प्रमुक्तम् || ११ ||
स्वर्गे लोके न भयं किञ्चनास्ति
न तत्र त्वं न जरया बिभेति |
उभे तीर्त्वाऽशनायापिपासे
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके || १२ ||
स त्वमग्निं स्वर्ग्यमध्येषि मृत्यो
प्रब्रूहि त्वं श्रद्दधानाय मह्यम् |
स्वर्गलोका अमृतत्वं भजन्त
एतद्द्वितीयेन वृणे वरेण || १३ ||
प्र ते ब्रवीमि तदु मे निबोध
स्वर्ग्यमग्निं नचिकेतः प्रजानन् |
अनन्तलोकाप्तिमथो प्रतिष्ठां
विद्धि त्वमेतंनिहितं गुहायाम् || १४ ||
लोकादिमग्निं तमुवाच तस्मै
या इष्टका यावतीर्वा यथा वा |
स चापि तत्प्रत्यवदद्यथोक्त-
-मथास्य मृत्युः पुनरेवाह तुष्टः || १५ ||
तमब्रवीत् प्रीयमाणो महात्मा
वरं तवेहाद्य ददामि भूयः |
तवैव नाम्ना भविताऽयमग्निः |
सृंकां चैमामनेकरूपां गृहाण || १६ ||
त्रिणाचिकेतस्त्रिभिरेति सन्धिं
त्रिकर्मकृत्तरति जन्ममृत्यू |
ब्रह्मजज्ञं देवमीड्यं विदित्वा
निचायैमां शान्तिमत्यन्तमेति || १७ ||
त्रिणाचिकेतस्त्रयमेतद्विदित्वा
य एवं विद्वांश्चिनुते नाचिकेतम् |
स मृत्युपाशान् पुरतः प्रणोद्य
शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके || १८ ||
एष तेऽग्निर्नचिकेतः स्वर्ग्यो
यमवृणीथा द्वितीयेन वरेण |
एतमग्निं तवैव प्रवक्ष्यन्ति जना-
-स्तृतीयं वरं नचिकेतो वृणीष्व || १९ ||
येयं प्रेते विचिकित्सा मनुष्ये-
-ऽस्तीत्येके नायमस्तीति चैके |
एतद्विद्यामनुशिष्टस्त्वाऽहं
वराणामेष वरस्तृतीयः || २० ||
देवैरत्रापि विचिकित्सितं पुरा
न हि सुविज्ञेयमणुरेष धर्मः |
अन्यं वरं नचिकेतो वृणीष्व
मा मोपरोत्सीरति मा सृजैनम् || २१ ||
देवैरत्रापि विचिकित्सितं किल
त्वं च मृत्यो यं न सुज्ञेयमात्थ |
वक्ता चास्य त्वादृगन्यो न लभ्यो
नान्यो वरस्तुल्य एतस्य कश्चित् || २२ ||
शतायुषः पुत्रपौत्रान्वृणीष्व
बहून्पशून् हस्तिहिरण्यमश्वान् |
भूमेर्महदायतनं वृणीष्व
स्वयं च जीव शरदो यावदिच्छसि || २३ ||
एतत्तुल्यं यदि मन्यसे वरं
वृणीष्व वित्तं चिरजीविकां च |
महाभौमौ नचिकेतस्त्वमेधि
कामानां त्वा कामभाजं करोमि || २४ ||
ये ये कामा दुर्लभा मर्त्यलोके
सर्वान् कामांश्छन्दतः प्रार्थयस्व |
इमा रामाः सरथाः सतूर्या
न हीदृशा लम्भनीया मनुष्यैः |
आभिर्मत्प्रत्ताभिः परिचारयस्व
नचिकेतो मरणं माऽनुप्राक्षीः || २५ ||
श्वोभावा मर्त्यस्य यदन्तकैतत
सर्वेन्द्रियाणां जरयन्ति तेजः |
अपि सर्वं जीवितमल्पमेव
तवैव वाहास्तव नृत्यगीते || २६ ||
न वित्तेन तर्पणीयो मनुष्यो
लप्स्यामहे वित्तमद्राक्ष्म चेत्त्वा |
जीविष्यामो यावदीशिष्यसि त्वां
वरस्तु मे वरणीयः स एव || २७ ||
अजीर्यताममृतानामुपेत्य
जीर्यन्मर्त्यः क्वधःस्थः प्रजानन् |
अभिध्यायन् वर्णरतिप्रमोदान्
अतीदीर्घे जीविते को रमेत || २८ ||
यस्मिन्निदं विचिकित्सन्ति मृत्यो
यत्सांपराये महति बृहि नस्तत् |
योऽयं वरो गूढमनुप्रविष्टो
नान्यं तस्मांनचिकेता वृणीते || २९ ||
|| अथ द्वितीया वल्ली ||
अन्यच्छ्रेयोऽन्यदुतैव प्रेय-
-स्ते उभे नानार्थे पुरुषं सिनीताः |
तयोः श्रेय आददानस्य साधु
भवति हीयतेऽर्थाद्य उ प्रेयो वृणीते || १ ||
श्रेयश्च प्रेयश्च मनुष्यमेत-
-स्तौ सम्परीत्य विविनक्ति धीरः |
श्रेयो हि धीरोऽभि प्रेयसो वृणीते
प्रेयो मन्दो योगक्षेमाद्वृणीते || २ ||
स त्वं प्रियान्प्रियरूपांश्च कामा-
-नभिध्यायन्नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः |
नैतां सृंकां वित्तमयीमवाप्तो
यस्यां मज्जन्ति बहवो मनुष्याः || ३ ||
दूरमेते विपरीते विषूची
अविद्या या च विद्येति ज्ञाता |
विद्याभीप्सिनं नचिकेतसं मन्ये
न त्वा कामा बहवोऽलोलुम्पन्त || ४ ||
अविद्यायामन्तरे वर्तमानाः
स्वयं धीराः पण्डितं मन्यमानाः |
दण्ड्रम्यमाणाः परियन्ति मूढा
अन्धेनैव नीयमाना यथान्धाः || ५ ||
न साम्परायः प्रतिभाति बालं
प्रमाद्यंतं वित्तमोहेन मूढम् |
अयं लोको नास्ति पर इति मानी
पुनः पुनर्वशमापद्यते मे || ६ ||
श्रवणायापि बहिर्यो न लभ्यः
शृण्वन्तोऽपि बहवो यं न विद्युः |
आश्चर्यो वक्ता कुशलोऽस्य लब्धा-
-श्चर्यो ज्ञाता कुशलानुशिष्टः || ७ ||
न नरेणावरेण प्रोक्त एश
सुविज्ञेयो बहुधा चिन्त्यमानः |
अनन्यप्रोक्ते गतिरत्र नास्ति
अणीयान् ह्यतर्क्यमणुप्रमाणात् || ८ ||
नैषा तर्केण मतिरापनेया
प्रोक्तान्यैव सुज्ञानाय प्रेष्ठ |
यां त्वामापः सत्यधृतिर्बतासि
त्वादृङ्गो भूयांनचिकेतः प्रष्टा || ९ ||
जानाम्यहं शेवधिरित्यनित्यं
न ह्यध्रुवैः प्राप्यते हि ध्रुवं तत् |
ततो मया नाचिकेतश्चितोऽग्नि-
-रनित्यैर्द्रव्यैः प्राप्तवानस्मि नित्यम् || १० ||
कामस्याप्तिं जगतः प्रतिष्ठां
क्रतोरानत्यमभयस्य पारम् |
स्तोममहदुर्गायां प्रतिष्ठां दृष्ट्वा
धृत्या धीरो नचिकेतोऽत्यस्राक्षीः || ११ ||
तं दुर्दर्शं गूढमनुप्रविष्टं
गुहाहितं गह्वरेष्ठं पुराणम् |
अध्यात्मयोगाधिगमेन देवं
मत्वा धीरो हर्षशोकौ जहाति || १२ ||
एतच्छ्रुत्वा सम्परिगृह्य मर्त्यः
प्रवृह्य धर्म्यमणुमेतामप्य |
स मोदते मोदनीयं हि लब्ध्वा
विवृतं सद्म नचिकेतसं मन्ये || १३ ||
अन्यत्र धर्मादन्यत्राधर्मा-
-दन्यत्रास्मात्कृताकृतात् |
अन्यत्र भूताच्च भव्याच्च
यत्तत्पश्यसि तद्वद || १४ ||
सर्वे वेदा यत्पदमामनन्ति |
तपागंसि सर्वाणि च यद्वदन्ति |
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति |
तत्ते पदं-सग्रहेण ब्रवीम्योमित्येतत् || १५ ||
एतद्ध्येवाक्षरं ब्रह्म एतद्ध्येवाक्षरं परम् |
एतद्ध्येवाक्षरं ज्ञात्वा यो यदिच्छति तस्य तत् || १६ ||
एतदालम्बनं श्रेष्ठमेतदालम्बनं परम् |
एतदालम्बनं ज्ञात्वा ब्रह्मलोके महीयते || १७ ||
न जायते म्रियते वा विपश्चि-
-ंनायं कुतश्चिन्न बभूव कश्चित् |
अजो नित्यः शाश्वतोऽयं पुराणो
न हन्यते हन्यमाने शरीरे || १८ ||
हन्ता चेन्मन्यते हन्तुं हतश्चेन्मन्यते हतम् |
उभौ तौ न विजानीतो नायं हन्ति न हन्यते || १९ ||
अणोरणीयान्महतो महीया-
-नात्माऽस्य जन्तोर्निहितो गुहायाम् |
तमक्रतुः पश्यति वीतशोको
धातुप्रसादान्महिमानमात्मनः || २० ||
आसीनो दूरं व्रजति शयानो याति सर्वतः |
कस्तं मदामदं देवं मदन्यो ज्ञातुमर्हति || २१ ||
अशरीरं शरीरेष्वनवस्थेष्ववस्थितम् |
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति || २२ ||
नायमात्मा प्रवचनेन लभ्यो
न मेधया न बहुना श्रुतेन |
यमेवैष वृणुते तेन लभ्य-
-स्तैष आत्मा विवृणुते तनूगं स्वाम् || २३ ||
नाविरतो दुश्चरितांनाशान्तो नासमाहितः |
नाशान्तमानसो वापि प्रज्ञानैनमाप्नुयात् || २४ ||
यस्य ब्रह्म च खत्रं चोभे भवत ओदनः |
मृत्युर्यस्योपसेचनं क इत्था वेद यत्र सः || २५ ||
|| अथ तृतीया वल्ली ||
ऋतं पिबन्तौ सुकृतस्य लोके
गुहां प्रविष्टौ परमे परार्धे |
छायातपौ ब्रह्मविदो वदन्ति
पञ्चाग्नयो ये च त्रिणाचिकेताः || १ ||
यः सेतुरीजानानामक्षरं ब्रह्म यत् परम् |
अभयं तितीर्षतां पारं नाचिकेतं शकेमहि || २ ||
आत्मानं रथिनं विद्धि शरीरं रथमेव तु |
बुद्धिं तु सारथिं विद्धि मनः प्रग्रहमेव च || ३ ||
इन्द्रियाणि हयानाहुर्विषयां स्तेषु गोचरान् |
आत्मेन्द्रियमनोयुक्तं भोक्तेत्याहुर्मनीषिणः || ४ ||
यस्तवविज्ञानवान्भवत्ययुक्तेन मनसा सदा |
तस्येन्द्रियाण्यवश्यानि दुष्टाश्वा इव सारथेः || ५ ||
यस्तु विज्ञानवान्भवति युक्तेन मनसा सदा |
तस्येन्द्रियाणि वश्यानि सदश्वा इव सारथेः || ६ ||
यस्तवविज्ञानवान्भवत्यमनस्कः सदाऽशुचिः |
न स तत्पदमाप्नोति संसारं चाधिगच्छति || ७ ||
यस्तु विज्ञानवान्भवति समनस्कः सदा शुचिः |
स तु तत्पदमाप्नोति यस्माद्भूयो न जायते || ८ ||
विज्ञानसारथिर्यस्तु मनः प्रग्रहवांनरः |
सोऽध्वनः पारमाप्नोति तद्विष्णोः परमं पदम् || ९ ||
इन्द्रियेभ्यः परा ह्यर्था अर्थेभश्च परं मनः |
मनसस्तु परा बुद्धिर्बुध्देरात्मा महान्परः || १० ||
महतः परमव्यक्तमव्यक्तात्पुरुषः परः |
पुरुषां न परं किंचित्सा काष्ठा सा परा गतिः || ११ ||
एष सर्वेषु भूतेषु गूढोत्मा न प्रकाशते |
दृश्यते त्वग्र्यया बुद्ध्या सूक्ष्मया सूक्ष्मदर्शिभिः || १२ ||
यच्छेद्वाङ्मनसी प्राज्ञस्तद्यच्छेज्ज्ञान आत्मनि |
ज्ञानमात्मनि महति नियच्छेत्तद्यच्छेच्छान्त आत्मनि || १३ ||
उत्तिष्ठत जाग्रत प्राप्य वरांनिबोधत |
क्षुरस्य धारा निशिता दुरत्यया |
दुर्गं पथस्तत्कवयो वदन्ति || १४ ||
अशब्दमस्पर्शमरूपमव्ययं
तथाऽरसं नित्यमगन्धवच्च यत् |
अनाद्यनन्तं महतः परं ध्रुवं |
निचाय तन्मृत्युमुखात् प्रमुच्यते || १५ ||
नाचिकेतमुपाख्यानं मृत्युप्रोक्तं सनातनम् |
उक्त्वा श्रुत्वा च मेधावी ब्रह्मलोके महीयते || १६ ||
य इमं परमं गुह्यं श्रावयेद्ब्रह्मसंसदि |
प्रयतः श्राद्धकाले वा तदानन्त्याय कल्पते |
तदानन्त्याय कल्पत इति || १७ ||
|| अथ द्वितीयोऽध्यायः ||
|| प्रथमा वल्ली ||
पराञ्चि खानि व्यतृणत्स्वयम्भू-
-स्तस्मात्पराङ्पश्यति नान्तरात्मन् |
कश्चिद्धीरः प्रत्यगात्मानमैक्ष-
-दावृत्तचक्षुरमृतत्वमिच्छन् || १ ||
पराचः कामाननुयन्ति बाला-
-स्ते मृत्योर्यन्ति विततस्य पाशम् |
अथ धीरा अमृतत्वं विदित्वा |
ध्रुवमध्रुवेष्विह न प्रार्थयन्ते || २ ||
येन रूपं रसं गन्धं शब्दान् स्पर्शांश्च मैथुनान् |
एतेनैव विजानाति किमत्र परिशिष्यते |
एतद्वै तत् || ३ ||
स्वप्नान्तं जागरितान्तं चोभौ येनानुपश्यति |
महान्तं विभुमात्मानं मत्वा धीरो न शोचति || ४ ||
य इमं मध्वदं वेद आत्मानं जीवमन्तिकात् |
ईशानो भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते |
एतद्वै तत् || ५ ||
यः पूर्वं तपसो जातमद्भ्यः पूर्वमजायत |
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तं यो भूतेभिर्व्यपश्यते |
एतद्वै तत् || ६ ||
या प्राणेन सम्भवत्यदितिर्देवतामयी |
गुहां प्रविश्य तिष्ठन्तीं या भूतेभिर्वजायत |
एतद्वै तत् || ७ ||
अरण्योर्निहितो जातवेदागर्भ इव सुभृतो गर्भिणीभिः |
दिवे दिवे ईड्यो जागृवद्भिर्हविष्मद्भिर्मनुष्येभिरग्निः |
एतद्वै तत् || ८ ||
यतश्चोदेति सूर्योऽस्तं यत्र च गच्छति |
तं देवाः सर्वेऽर्पितास्तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || ९ ||
यदेवेह तदमुत्र यदमुत्र तदन्विह |
मृत्योः स मृत्युमाप्नोति य इह नानेव पश्यति || १० ||
मनसैवेदमाप्तव्यं नेह नानास्ति किंचन |
मृत्योः स मृत्युं गच्छति य इह नानेव पश्यति || ११ ||
अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो मध्य आत्मनि तिष्ठति |
ईशानो भूतभव्यस्य न ततो विजुगुप्सते |
एतद्वै तत् || १२ ||
अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो ज्योतिरिवाधूमकः |
ईशानो भूतभव्यस्य स एवाद्य स उ श्वः |
एतद्वै तत् || १३ ||
यथोदकं दुर्गे वृष्ट पर्वतेषु विधावति |
एवं धर्मान् पृथक् पश्यंस्तानेवानुविधावति || १४ ||
यथोदकं शुद्धे शुद्धमासिक्त तादृगेव भवति |
एवं मुनेर्विजानत आत्मा भवति गौतम || १५ ||
|| अथ द्वितीया वल्ली ||
पुरमेकादशद्वारमजस्यावक्रचेतसः |
अनुष्ठाय न शोचति विमुक्तश्च विमुच्यते |
एतद्वै तत् || १ ||
हंसः शुचिषद्वासुरन्तरिक्षस-
-द्धोता वेदिषदतिथिर्दुरोणसत् |
ऋृषद्वरसदृतसद्व्योमस-
-दब्जा गोजा ऋतजा अदृजा ऋतं बृहत् || २ ||
ऊर्ध्वं प्राणमुनयत्यपानं प्रत्यगस्यति |
मध्ये वामनमासीनं विश्वे देवा उपासते || ३ ||
अस्य विस्रंसमानस्य शरीरस्थस्य देहिनः |
देहाद्विमुच्यमानस्य किमत्र परिशिष्यते |
एतद्वै तत् || ४ ||
न प्राणेन नापानेन मर्त्यो जीवति कश्चन |
इतरेण तु जीवन्ति यस्मिन्नेतावुपाश्रितौ || ५ ||
हन्त त इदं प्रवक्ष्यामि गुह्यं ब्रह्म सनातनम् |
यथा च मरणं प्राप्य आत्मा भवति गौतम || ६ ||
योनिमन्ये प्रपद्यन्ते शरीरत्वाय देहिनः |
स्थाणुमन्येऽनुसंयन्ति यथाकर्म यथाश्रुतम् || ७ ||
य एष सुप्तेषु जागरति कां कां पुरुषो निर्मिमाणः |
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते |
तस्मिन्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || ८ ||
अग्निर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिःश्च || ९ ||
वायुर्यथैको भुवनं प्रविष्टो
रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिःश्च || १० ||
सूर्यो यथा सर्वलोकस्य चक्षु-
-र्न लिप्यते चाक्षुषैर्बाह्यदोषैः |
एकस्तथा सर्वभूतान्तरात्मा
न लिप्यते लोकदुःखेन बाह्यः || ११ ||
एको वशी सर्वभूतान्तरात्मा
एकं रूपं बहुधा यः करोति |
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीरा-
-स्तेषां सुखं शाश्वतं नेतरेषाम् || १२ ||
नित्योऽनित्यानां चेतनश्चेतनाना-
-मेको बहूनां यो विधधाति कामान् |
तमात्मस्थं येऽनुपश्यन्ति धीरा-
-स्तेषां शान्तिः शाश्वती नेतरेषाम् || १३ ||
तदेतदिति मन्यन्तेऽनिर्देश्यं परं सुखम् |
कथं नु तद्विजानीयां किमु भाति विभाति वा || १४ ||
न तत्र सूर्यो भाति न चन्द्रतर्कं
नेमा विद्युतो भान्ति कुतोऽयमग्निः |
तमेव भान्तमनुभाति सर्वं
तस्य भासा सर्वमिदं विभाति || १५ ||
|| अथ तृतीया वल्ली ||
ऊर्ध्वमूलोऽवाक्शाख एषोऽश्वत्थः सनातनः |
तदेव शुक्रं तद्ब्रह्म तदेवामृतमुच्यते |
तस्मिन्लोकाः श्रिताः सर्वे तदु नात्येति कश्चन |
एतद्वै तत् || १ ||
यदिदं किं च जगत्सर्वं प्राण एजति निःसृतम् |
महद्भयं वज्रमुद्यतं य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति || २ ||
भयादस्याग्निस्तपति भयात्तपति सूर्यः |
भयादिन्द्रश्च वायुश्च मृत्युर्धावति पञ्चमः || ३ ||
इह चेदशकद्बोधुं प्राक्शरीरस्य विस्रसः |
ततः सर्गेषु लोकेषु शरीरत्वाय कल्पते || ४ ||
यथादर्शे तथात्मनि यथा स्वप्ने तथा पितृलोके |
यथाऽप्सु परीव ददृशे तथा गन्धर्वलोके
छायातपयोरिव ब्रह्मलोके || ५ ||
इन्द्रियाणां पृथग्भावमुदयास्तमयौ च यत् |
पृथगुत्पद्यमानानां मात्वा धीरो न शोचति || ६ ||
इन्द्रियेभ्यः परं मनो मनसः सत्त्वमुत्तमम् |
सत्त्वाधि महानात्मा महतोऽव्यक्तमुत्तमम् || ७ ||
अव्यक्तात्तु परः पुरुषो व्यापकोऽलिङ्ग एव च |
यं ज्ञात्वा मुच्यते जन्तुरमृतत्वं च गच्छति || ८ ||
न सन्दृशे तिष्ठति रूपमस्य
न चक्षुषा पश्यति कश्चनैनिम् |
हृदा मनीषी मनसाऽभिक्लुप्तो
य एतद्विदुरमृतास्ते भवन्ति || ९ ||
यदा पञ्चावतिष्ठन्ते ज्ञानानि मनसा सह |
बुद्धिश्च न विचेष्टति तामाहुः परमां गतिम् || १० ||
तां योगमिति मन्यन्ते स्थिरामिन्द्रियधारणाम् |
अप्रमत्तस्तदा भवति योगो हि प्रभवाप्ययौ || ११ ||
नैव वाचा न मनसा प्राप्तुं शक्यो न चक्षुषा |
अस्तीति ब्रुवतोऽन्यत्र कथं तदुपलभ्यते || १२ ||
अस्तीत्येवोपलभ्यस्तत्त्वभावेन चोभयोः |
अस्तीत्येवोपलभस्य तत्त्वभावः प्रसीदति || १३ ||
यदा सर्वे प्रमुच्यन्ते कामा येऽस्य हृदि श्रिताः |
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्यत्र ब्रह्म समश्नुते || १४ ||
यदा सर्वे प्रभिद्यन्ते हृदयस्येह ग्रन्थयः |
अथ मर्त्योऽमृतो भवत्येतावद्ध्यनुशासनम् || १५ ||
शतं चैका च हृदयस्य नाड्य-
-स्तासां मूर्धानमभिनिःसृतैका |
तयोर्ध्वमायंनमृतत्वमेति
विश्वङ्ङगन्या उत्क्रमणे भवन्ति || १६ ||
अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषोऽन्तरात्मा
सदा जानां हृदये सन्निविष्टः |
तं स्वाच्छरीरात्प्रवृहेन्मुञ्जादिवेषीकां धैर्येण |
तं विद्याच्छुक्रमृतं तं विद्याच्छुक्रमृतमिति || १७ ||
मृत्युप्रोक्तां नचिकेतोऽथ लब्ध्वा
विद्यामेतां योगविधिं च कृत्स्नम् |
ब्रह्मप्राप्तो विरजोऽभूद्विमृत्यु-
-रन्योऽप्येवं यो विध्यात्ममेव || १८ ||
|| शान्तिपाठः ||
ॐ सह नाववतु |
सह नौ भुनक्तु
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः |